Malou díru v hlavě mám ....

Včerejší běh byl neuvěřitelný. Díky tomuto blogu jsem oslovil nejednoho běžce, který se mi snaží poradit, jak na to. A já? Jsem nadšený. Cítím euforii z toho, že se mi to podařilo a zatím daří i přesto, že znovu chodím do práce. Ráno brzo vstávám a když přijdu domů, jsem schopný udělat si zelený čaj a okamžitě usnout. Zvláště to platí o těchto zimních časech, kdy brzo zapadá slunce a máme jako každý rok časový posun (nechápu, jak taková kravina ještě u nás může fungovat).

Neudýchal jsem to ....

Minulý běh, při kterém se mi nezapla GPS a trasa se mi nezaznamenala, se mi běželo skvěle. Pravidelný dech s nádechem nosem a výdechem pusou mě držel v perfektním tempu a běželo se nádherně. Byl stejný chládek jako dnes (něco kolem 3 stupňů Celsia), ale bylo to fajn.

Večerní lískovecká čtyřka

Poprvé jsem vyběhl k večeru, kolem půl osmé. Město, nebo spíš Starý Lískovec (městská část Brna) pomalu usínal a nebyla tak velká zima, jak jsem předpokládal. Původně jsem chtěl vyběhnout od nákupního centra v Modřicích - Olympia, kde má sraz Nike+ Run Club (je tam prodejna Nike). nakonec jsem ale usoudil, že ještě nepřišel čas na to, abych s někým běžel. ne proto, že bych se styděl za své výkony. Kdyby to tak bylo, nepíšu o tom.

Běh v plném provozu? Ani náhodou ....

Dnes jsem se ale fakt naštval. Běh ve městě je strašný. Jednou mě málem srazil nějaký hlupák s perfektním fárem, který si evidentně myslel, že značka jeho auta má přednost před zelenou na mém semaforu s přechodem. Debílek :-/ A ještě si k tomu nezapomněl zatroubit ....

Musím najít jiný prostor, protože když se při běhu takhle rozhodím, nejen že mě to vyruší z koncentrace, ale taky pravidelný dech jde do háje a nabírat jej je pro mě v začátcích dost únavné ....

Podzimní čtyřka

Stejně jako včera bylo krásně, i dnes je od ranního východu slunce naprosto krásně. Na obloze ani mrak, je krásně čistá, stejně jako upřímné srdce.
Původně jsem si říkal, že zaběhnu ještě večer, ale místo toho jsem pomáhal kamarádovi s přesunem věcí na konferenci Aktivní rodičovství a poté jsme zašli na pokec a trochu se uvolnily u dobrého jídla  Tak jsem si řekl, že si svou příjemnou a poctivou dávku běhu dám zítra (dnes). Tentokrát jsem vyběhl opačným směrem než obvykle, protože na začátku není kopeček, ale příjemná rovinka.

Nečekané překážky na trase

V mezerách mezi žaluziemi jsem okamžitě nerozpoznal vůbec nic. jen bílé mléko, husté, že by se dalo krájet. Někde jsem četl, že začít běhat na podzim, kdy většina běžců končí svůj trénink je to nejtěžší, co můžete udělat. prdím na to. Jdu do to jak nejlíp to jde a až budu cítit, že to prostě nejde, řezat žíly si určitě nebudu.

Běh je prostě pudová záležitost. Buď to pude, nebo to nepude :D

I s kolenem to jde

Jak sám nadpis napovídá, i s mírně bolavým kolenem jsem vyběhl. Jako v pátek, i tentokrát jsem z počátku běžel rychle, plný energie a senzačního pocitu. Mírně foukal vítr se zataženou oblohou. je podzim, jiné to už asi nebude. Proto je docela nutné mít na sobě teplé oblečení. Ale s tím, že když sundáte jednu vrstvu, stále Vám nebude zima. Funkční prádlo je nezbytností, takže mám první položku na seznamu.

Běželo se skvěle, jen jsem na začátku zase udělal tu samou chybu. Hned na začátku jsem vyběhl malý kopec, abych pak mohl běžet dlouhou cestu z kopce. Trochu bojuji s tím, jestli mám trasy běhu opravdu plánovat, nebo prostě jen vyběhnout a řídit se pocitem a chutí :D

Změna neuškodí

Překvapení. Místo volná, které jsem plánoval po prvním náročném startu v pátek jsem se toulal po Jeseníku. nečekaná odpolední sms zpráva, která mě naprosto překvapila. Ale příjemně překvapila.

Psal ji Honza, bývalý spolužák ze základní školy, skvělá bytost a přítel. Zněla asi v tomto duchu:
"Zbal pár věcí, v šest ráno jsem u tebe před barákem jedem na jednodenní tůru do Jeseníku". Tak jo, super. Jdu do toho.

Den jako každý jiný ... a přece trochu jiný

08:00 - Dnešní den začal trochu jinak.
Při prvním zazvonění budíku jsem sténal a naříkal. Litoval toho, proč jsem si jej natáčel. Když jsem vzal do ruky telefon, na telefonu mi blikal text s tímto textem:
"Vstávej člověče, a dělej se sebou něco ...."

V hlavě mi problesklo, jak jsem si při včerejším sezení v křesle u pc hověl s večeří v ruce a díval se na mapku okolí Bohunic (Brno). Plánoval trasu, plánoval čas, za který bych to asi tak mohl uběhnout a pak se krásně usmíval nad tím, jak je to jednoduché začít zase běhat. Měl jsem opravdu krásný pocit.