Nekřič na mě!

Vzhledem k tomu, že sem si dnes málem odvařil telefon (když já se v tom pořád vrtám a nedám si pokoj :D), nemám ani žádný záznam. Ale to není podstatné. Vyběhl jsem i bez připraveného telefonu a zapnuté GPSky.
Co bylo ale mnohem horší .... ozvalo se opět koleno. Minulý podzim se ozvalo levé, tentokrát jsem cítil (a ještě cítím) to pravé.

Ostré, přerušované bodání na mě křičelo jako děs v noční můře. Svých sedm kilometrů jsem sice zaběhl, ale neměl jsem žádnou radost.

Teď, v klidu domova přemítám nad tím, co to vlastně pro mě znamená.
Je to vlastně o tom, že pokud koleno zaregistrujete jako nepříjemnou událost a odložíte ji (v horším případě si ještě vezmete něco na utišení bolesti) a necháte to být, událost se vám vrátí ve stejné podobě. Za týden, nebo dva měsíce či půl roku.

Události se cyklí, vrací chcete-li. Nedají se odložit za kopeček zvaný ašpak (rešení najdu až pak, ne teď). Proto sedám k pc a jdu hledat sportovního lékaře, který mi dokáže odborně poradit, co s tím (pokud s tím má někdo vlastní zkušenosti, dejte prosím vědět do komentáře).

Chci běhat, ne si stěžovat a nadávat na osud, který neuznávám.

Pravidlo-Nepravidlo č.3:
Komunita - jsme-li členy určité komunity-skupiny lidí, pečujme o ni, přispívejme. Jde přece o to dávat, ne jen brát. Pasivní členové komunit častokrát jen parazitují na aktivních členech. Pokud nejsme aktivní, nepřispíváme, nemůžeme přece upřímně čekat, že nám někdo pomůže. Pokud to i přesto očekáváme, je chyba v nás samotných.
Já osobně se od české komunity Sony naučil spoustě věcí o telefonu této značky, který vlastním a na oplátku chystám elektronickou knihu v PDF o rootu tohoto telefonu. Původně jsem ji chtěl zpeněžit (přes web světandroida.cz), ale nakonec jsem usoudil, že právě tohle bude můj aktivní příspěvek do komunity.
Těším se :D

Učím se.